9. června 2010

"Porotě trvalo 20 minut, aby ho odsoudili, jí trvalo 20 let, aby mu získala zpět svobodu."

Když jsem vkládal toto DVD do přehrávače, bál jsem se, aby mě nespoutalo klišé: Běloška zachraňuje černocha. Nestalo se tak. Film však vyvolává podivnou směs emocí v jednotlivých meznících tohoto příběhu. Jsou zde možná citově složité i nesympatické postavy, které na druhou stranu podtrhují vynikající výkon Julie Ormond, která jako Gregory působí uhrančivě jižním šarmem a s bolestivě skličujícím akcentem, a Mahershalallhashbaz Ali coby mučený Willis. Každá vyspělá společnost velice citlivě a emotivně reaguje na znásilnění 11-leté mentálně postižené dívky. Vyvíjí tlak na dořešení této kauzy a možná zde došlo ke zkratu amerického soudního systému. Tento srdceryvný pravdivý příběh o tom, jak zcela nevinný člověk prošel peklem a ztratil vše co měl, svobodu, důstojnost a teprve DNA důkaz působí jako blahodárný paprsek na zatažené obloze lidského osudu. Pro někoho může tento snímek působit ploše, který zachycuje pouze časové odstupy tohoto příběhu. Troška koření by přece jen neuškodila. Např. záběry do soudní síně, vykreslení nálady při schromažďování důkazů a propracovanost některých detailů. Např. na počátku filmu ukládá Julia Ormond jako svobodná matka do postýlky malého synka, na konci filmu by měl být záběr na jejího syna, když se ptá, kde mohl nechat holení, když se nervózně připravuje na první rande ( tímto způsobem zdůraznit časový horizont). Lifetime je přece televizní kanál pro ženy. Nebo ne? Co říci na závěr. Myslím si, že každý nespravedlivě odsouzený by měl mít svoji "Prissy" Gregory, když se společnost a rodina od něho odklonila. Tony