Statement 1

VEŠKERÉ LIDSKÉ BYTÍ JE NAROZENO SVOBODNÉ, ROVNÉ SI VE SVÉ DŮSTOJNOSTI A PRÁVECH

“all human beings are born free and equal in dignity and rights”

Projev
JULIA ORMOND
vyslanec dobré vůle

OSN
New York
13. března 2006

Ráda bych poděkovala Humpty Dumpty Institute1 v této možná asi nejisté době. Děkuji Simone2 a Úřadu pro drogy a kriminalitu při OSN (UNODC)3 , že mi byla dána příležitost promluvit k vám jako vyslanec dobré vůle k problematice obchodování s lidmi.

Měla bych také poděkovat vám všem, kteří jste přišli. Vaše přítomnost posílí nutnost pro všechny vlády a vůdce politických stran vyjádřit se na adresu jedné z nejohavnějších porušování lidských práv v 21. století, obchodování s lidmi.

Obchodování je problém, který existuje po celém světě. Ačkoli přesná čísla se dají těžko získat, protože obchodování má v podstatě utajovanou podobu, odhaduje se přibližně, že je obchodováno přibližně milión lidí ročně, přičemž kole 14 až 18 tisíc lidí je obchodováno do Spojených států.

Většina z nás slyšela příběhy obchodovaných žen z východní Evropy, které uvěřily, že když přijdou na Západ, získají lepší pracovní příležitosti a přísliby slušných platů např. při výpomoci v domácnosti, jako servírky nebo učitelky, ale nakonec byly nuceny k prostituci. Toto je jeden z odporných druhů obchodování. Ale ve skutečnosti nucenou prostituci objasní necelá polovina všech obchodovaných obětí.

Představte si, že máte 3 roky a jste odebrán rodině v Pákistánu a obchodován do Spojených arabských emirátů, v úplné cizí zemi, využíván v elitním sportu velbloudích dostihů jako žokej. Představte si, že jste vyhladovělý, protože vaše váha musí být redukována včetně brutálního zacházení, takže pracujete zadarmo a jste sexuálně zneužíván svými uchvatiteli. Představte si, že vy víte, až budete starší a větší, stanete se stále více použitelným. Představte si takový život.

To stojí už jenom 50 dolarů, koupě zdravého 18-ti letého chlapce z Mali v Africe, který může poté být obchodován a odeslán do Pobřeží slonoviny a prodán do moderního otroctví. Tehdy pod farmářovou fyzickou kontrolou farmář dnes dostane celou výrobní kapacitu, ztělesněnou prací tohoto mladíka, pokud ho umí ovládat a zneužívat. V roce 1850 v amerických nejjižnějších částech stál rovnocenný mladý muž naverbovaný pro zemědělské práce 1.000 dolarů. To je v přepočtu přibližně 38.000 dolarů dnes.

38.000 dolarů směrem k 50-ti; to ukazuje posun v ceně lidského života, posun, který způsobuje, že otroci už nejsou viděni jako investice legitimní společnosti, ale docela jednoduše, jako nějaký použitelný druh zboží.

Někdo mi řekl, že pokud lidé nenajdou obchodování, pak se nedívají. Je všude a všechny nás ovlivňuje. Představte si, že stojíte na březích nádrže Volta v Ghaně, nehledáte obchodování s lidmi, ale nalézáte ho, protože množství dětí se mylo na břehu. Zdejší rybáři využívali levnou pracovní sílu k obchodování dětí. Přinutili by děti lovit pro ně, potápět se a rozmotávat sítě. Pomohli jim se potápět do větších hloubek, přičemž by měly upevněny zátěže s nimi. Ponořily by se tak do temné hloubky. Mnoho z nich se utopilo, zapleteno v sítích.

Představte si, jak kontrolujete hospodu Ramaha na Floridě, jen abyste zjistili, že je tam otrokářský camp pro sběrače rajčat, mužští zemědělci drženi ozbrojenými strážemi – příště se trefíte do správných dveří.

Obchodování je jedním z neskutečně těžkých problémů, před kterým dnes stojíme. Učím se krátce jako vyslanec dobré vůle při OSN, nicméně v tomto krátkém čase jsem byla šokována rozsahem problému, pálivou hloubkou výsledných závěrů pro oběti a neobyčejnou úrovní zisku pro obchodníky.

Obchodování je 7 miliard dolarů ročního zisku, který stále stoupá.

Těchto 7 miliard, které by měly plynout do světové ekonomiky a mělo by nutit země rozvíjet se a ne, aby směřovalo do kapes obchodníků. Oběti jsou tiché a mlčenlivé, pracující, kterým byla věnována péče a rehabilitace se připravují k trvalé svobodě stát se produktivními členy společnosti.

Tass, ruská novinová služba, oznámila v roce 2002, že organizovaný zločin se stále více vzdaluje od zbraní, drog a tabáku směrem k dětem, obzvláště k pornografii. To kvůli velmi nízké ceně, klidu k produkci a obrovské spotřebitelské poptávce. Je to extrémně ziskové s velmi malým rizikem. Nyní máme protokol, který nám dovoluje toto řešit. Není přece přijatelné, vymáhat právo v nějaké zemi, nemající dostatečný počet zaměstnanců, která je špatně vybavená s nedostatečnými financemi pro boj proti obchodování.

Zastávala bych také, že řešení na obchodování nemohou být efektivně dosažitelná bez boje proti současnému otroctví v globálním měřítku a vidět obchodování jako součást tohoto boje.

Je zajisté pravda, že žádná partikulární země není vinna za obchodování. Země jsou jedny či druhé zdrojem, příjemci nebo tranzitními zeměmi pro obchodované oběti. Někde jsou to kombinace. Každá země na světě je tímto postižena. Stejně tak není jediné řešení – je veškerou naší povinností najít a realizovat kulturně vhodná řešení.

V rozvojovém světě máme lepší pozici vymýtit obchodování a současné otroctví přednostně. S protokoly OSN proti-obchodování, především to znamená, dát problémům finanční prioritu. Neseme odpovědnost, ne z ušlechtilého závazku, ale protože Západ primárně vytváří poptávku. Jsme velkou součástí tohoto problému.

Obchodníci nemohou poptávku vytvářet sami. Nebyl dán žádný požadavek jakýchkoli zločinců, nebyli by s to pravděpodobně nic vytvářet, protože kriminální obchody inklinují k oportunismu a ne k rozvoji.

Takže k OSN důležitému soupisu tří P – prevention, prosecution and protection (prevence, stíhání a ochrana) bych obhajovala, že bychom přičetli čtvrté P – prioritize (upřednostnění).

Je zajisté pravdou, že obchodování a současné otroctví jsou důvěrně spjaty s bídou, korupcí a někdy i zvýšeným rozdílem mezi bohatými a chudými. Obchodování je špatnou tváří globalizace. Musím připojit svůj hlas k ostatním po celém světě a volat po vymýcení světové bídy. Opravdu toto je zakotveno ve smlouvě proti obchodování, která byla nedávno ratifikována jako základní příčina obchodování a my jsme legálně zavázáni dělat, co umíme. Já věřím, že vymýcení chudoby je proveditelné, možná ne ze dne na den, ale za našeho života. Vyžaduje to ale náš nepolevující závazek ke zmírnění dluhu a podpoře Millenium Development Goals4. Bída je primární problém, který brzdí lidstvo před využitím svého potenciálu.

Vyžaduje to vytrvalost a připravenost přijímat a podporovat vlády ve světě, které prokáží odhodlání vyhubit korupci a dosáhnout transparentnosti. A zatím co je naše povinnost na nás, podporovat jejich boj, aby dosáhly vyššího cíle, tak i my musíme držet samy sebe v rovině nejvyššího možného standartu. OSN zápasilo se svými problémy s mírovými vojáky, kteří se přidali k obchodování. Doporučuji politiku nulové tolerance obhajovanou OSN. Ale zatímco problém byl identifikovaný a silná strategie byla rozvinutá s tímto bojovat, musíme být energičtější v realizaci a mít v podvědomí nedávnou zprávu Prince Zeid Al – Husseina5, která ukazuje, že tato politika není ještě dostatečně efektivní.

Bída a korupce jsou často ruka v ruce, obchodování a současné otroctví bují ve zkorumpovaném prostředí, obchodování nemůže existovat bez spoluúčasti vlády, policie a justice. Velký nedostatek ekonomických příležitostí a nedostatek svobodného vzdělávání v celosvětovém měřítku jsou také klíčově přispívajícími faktory.

Drtivá většina obětí obchodování jsou ti, kteří se snažili zlepšit své životy, nebo životy svých dětí a rodin. Mnohé rodiny jsou napáleny, když uvěřili, že jejich děti získaly vzdělání. Všechny oběti obchodování jsou přinuceny, násilně nebo za surových okolností uneseny a dopraveny do otroctví, kde jsou přinejmenším ohavně zneužívány, v nejhorším případě zabity.

Mohou být drženi v tomto stavu i několik let. Je běžné, že jsou přesvědčováni, že místní policie je potrestá, deportuje, uvrhne do vězení nebo udělá ještě něco horšího, pakliže se pokusí o útěk.

Jsou často přesvědčováni obchodníky, že jsou zde, aby zaplatili dluhy nahromaděné za jejich dopravu, ubytování a stravu. Ve skutečnosti toto je nezákonný dluh, nemohou se nikdy vyplatit, jestliže jsou nešťastni a mají nuzné živobytí.

Obchodované oběti různých typů jsou často drženy pod psychologickými hrozbami ve vztahu ke svým rodinám a jsou vystaveny různým způsobům zneužívání. Slyšela jsem z první ruky, příběh pomocnice v domácnosti, která byla fyzicky, citově, duševně a sexuálně zneužívána denně. Dostala rýč po jednom obzvláště brutálním výprasku, prozradila, že kopala svůj vlastní hrob. Když namítla, že policie by stejně našla její tělo, její uchvatitel jí řekl, že by použil speciální kapalinu, která by rozpustila její kosti, takže ne jeden by mohl říci, že neexistovala. To není to, co vy čekáte, když sníte o příchodu do Kalifornie.

Jiná žena v Americe mi řekla, že jí nebyly dávány žádné potraviny jejím obchodníkem a tak se musela pokusit pěstovat pokrm tajně, aby přežila. Za tu dobu si dopřála pouze jednou denně nudle v hrnci. Spala na betonové podlaze garáže svého uchvatitele, nezpůsobilá nikoho informovat, protože neměla podporu veřejnosti a neschopná se domluvit anglicky. Její obchodník jí hrozil a její rodině, že jí zabije, pakliže se vrátí zpět domů, nebo by se pokusila utéci, či to nahlásila.

Obchodování má mnoho tváří, řízených velmi odolnou strukturou, ale téměř vždy s totožnými závěry. Potřebujeme mnohem více provádět průzkum, abychom si vytvořili lepší obraz o rozdílných maskách bestie, o které mluvíme.

Můžeme potom podporovat lépe oběti tím, že vyškolíme policii, jak rozpoznat obchodované osoby s tím, že je poučena o právech postižených a která se zaváže k podpoře a spolupráci s nevládními organizacemi NGO6. Ty pracují s tímto problémem a provedou instruktáž úředníků, jak se zabývat oběťmi znásilnění. To je obzvláště důležité, že úředníci rozpoznají syndrom zbitých žen a Stockholm syndrome7: jsou ve stavu, že oběťmi se často stávají teprve až když jsou objeveni.

Soudci jsou stále na rozpacích, zdali legalizace má pozitivní nebo negativní dopad na počty žen a dětí obchodovaných do prostituce. Zatímco jedni energicky argumentují, že nepochybně to záleží na tom, jak je to děláno, žijeme v době, kdy různé vlády se ubírají radikálně odlišnými cestami – od Holandska, kde je vše veřejně legalizováno k švédské kriminalizaci zákazníka, ale legalizaci prostituce, k dalším zemím s celkovou kriminalizací. Toto je úrodná půda pro neskreslený průzkum ke stanovení, která politika je nejefektivnější. Takováto data nikdy nebudou úplná ve spojení mezi kauzalitou a výsledkem. Přesto musíme pracovat s nejlepšími daty, které můžeme dostat. Nemůžeme se jako společenství scházet a vytvářet velké představy a tudíž i velké otázky, bez předchozího a lepšího průzkumu.

Měli bychom se všichni scházet a věnovat veškerou naši energii, hodnoty a názory k nalezení konkrétních cest, jak proti tomuto bojovat, ale bez předchozího vtažení do debaty o prostituci. Obchodování je záležitost lidských práv. Od dítěte, po kterém se žádá bojovat, zabíjet a zemřít pro spor někoho jiného, k žokejům, kteří jsou připoutáni k velbloudům ve sžíravém pouštním vedru, k mladým rybářským chlapcům, kteří jsou přinuceni potápět se do temné hloubky a utopí se, k zlomené pomocnici v domácnosti, k dítěti, které bylo uneseno, zneužíváno a filmováno znovu, znovu a znovu pro pornointernet.

Je mi jasné, že nemůžete oddělit obchodování od současného otroctví. Nicméně, v podmínkách hledání řešení, vy můžete oddělit obchodování od chudoby. Chci vám dát některá porovnávající čísla, která ukazují, jak je toto pro nás dosažitelné.

Chápu, že udržitelná svoboda není konečné řešení, ale ráda bych vyslovila argument předložený Kevinem Balesem z Free the Slaves8 (Osvobodit otroky). Nutno pochopit, že část světa je zotročena obchodem. V celosvětovém měřítku se odhaduje 27 miliónů otroků. Navrhuje odhadem, že 945 miliónů je potřeba dát těmto otrokům, aby byla zajištěna udržitelná svoboda. To je necelá miliarda dolarů. Musíme sáhnout hluboko do našich kapes, abychom to zvládli.

Přirovnejte toto číslo k BIG DIG9. Takovouto gigantickou stavbou je udělat tunely pod řekou Charles v Bostonu. Nejeden řekl (kdekdo z nás je připravený tam jít pracovat), že Boston si nezaslouží utratit tyto peníze, když si přeje mít jedny z nejlepších tunelů, které požadují. Porovnejte, je to necelá miliarda, řeknete si, ale Boston utratil kolem 10 miliard dolarů za BIG DIG.

Společně si zajisté můžeme dovolit vytvořit cestu osvobození otroků, spatřit světla na konci tohoto temného a ponurého tunelu. Je tam odhadem 14 až 18 tisíc osob obchodovaných do Států každý rok. To je zhruba stejný počet zabití, které se každoročně stanou ve Státech. Obchodování znamená opětovné zneužívání těchto obětí. V konečném důsledku to znamená, že velké množství zločinů je spácháno s docílením konečného řešení.

Tyto přečiny jsou neomezené při obchodování s lidským bytím: padělky, nedobrovolné otroctví, vynucená nebo povinná práce, otroctví z dluhu, sňatek z donucení, nucená interupce, nucené těhotenství, mučení, krutost, nelidská nebo ponižující léčba, znásilnění, pohlavní napadání, tělesné zranění, vražda, únos, nelegální vězení, vykořisťovaná práce, zadržování osobních dokladů a korupce. Tomu všemu musíme dát prioritu.

Jsou navržena řešení, kdy připravované modely fungují. Mezi ně patří tzv. Cocoa protocol10 sestavený prostřednictvím Free the Slaves, přinášející slušnou pracovní praxi na Pobřeží slonoviny a celosvětovou iniciativu Microsoftu k provádění školení policie na počítačích k usnadnění odhalování zločinů na dětech. Zaslouží si náš dík, náš respekt a naši pozornost.

Média hrála taktéž neobyčejnou roli v přenosu tohoto problému směrem k veřejnosti. Záležitosti kolikrát nedostanou podporu, protože politici mají pocit, že veřejnost dostatečně neukázala, zda se zajímá. Ale média zjistila, že veřejnost ví o této záležitosti a že se rozhodně stará.

Musíme si uvědomit, že zatím co moderní otroctví a obchodování je globální záležitost, je to také součást našeho „dvorku“. Musíme dát obchodování prioritu, protože si to zaslouží. Máme zájem najít řešení. Musíme přerozdělit prostředky potřebné k dosažení vize dané protokolem proti obchodování.

Toto je velmi, velmi strategicky a finančně proveditelné a já se těším na další spolupráci s vámi se všemi na toto téma.

Děkuji za pozornost.

Se slovy Pabla Nerudy:
„Můžete posekat veškeré kvítí, ale nemůžete zadržet příchod jara.“

Vysvětlivky:

  1. Humpty Dumpty Institute – nezisková organizace založená v roce 1998 v N.Y., vytvářející inovační veřejno-soukromé partnerství k oslovování mezinárodních problémů ve světě. Tvoří mimo jiné i spojovací článek mezi OSN a Americkým kongresem. Pod touto patronací a heslem „Dejme se opět dohromady“ byla svolána 17. Kongresová delegace na 13. března 2006
  2. Simone – rozuměj, Simone Monasebian, vedoucí Úřadu pro drogy a kriminalitu v New Yorku.
  3. UNODC – Úřad pro drogy a kriminalitu při OSN, zabývající se problémy mezinárodního terorismu, prevencí kriminality, drog apod. Generální ředitel Antonio Maria Costa se sídlem v Vídni.
  4. Millenium Development Goals – ustanoven OSN v září 2000 a téměř 190 zemí podepsalo tento projekt. Cílem je vymýtit globální bídu a hlad, chránit životní prostředí ke zlepšení zdraví, odstranit negramotnost a diskriminaci žen apod.
  5. Prince Zeid Al-Hussein – stálý velvyslanec zastupující Jordánsko na půdě OSN. Zpráva pro účastníky konference na téma „Mezinárodní dohoda o nešíření atomových zbraní, ze dne 10. května 2005.
  6. NGO – Nezávislá organizace na vládě a politicích. Některé cíle: dodržování lidských práv, zdravotně sociální služby apod. bývají často průkopníky nových forem a transparentnosti řešení.
  7. Stockholm syndrome – Psychologický stav či situace, ve které začnou ti, kteří jsou ovládáni nebo utiskováni, obdivovat, milovat nebo být sexuálně přitahováni svými utiskovateli.
  8. Kevin Bales – Free the Slaves – Mezinárodní nevládní organizace – zpráva ředitele o moderním otroctví předložená Kongresovému správnímu výboru dne 17. června 2003, popisující dramatický růst otroctví za posledních padesát let.
  9. Big Dig – „Velký výkop“ v Bostonu – zásadní dopravní projekt přes město.
  10. Cocoa protocol – v září 2001 byla uzavřena základní trojstranná dohoda mezi průmyslem, organizacemi lidských práv a odbory. Tato dohoda byla důsledkem tvrdé kritiky mezinárodních subjektů k otázce vynucené práce na kakaových farmách, kdy přes 200 tisíc dětí pracovalo v neutěšených podmínkách.

  
Zdroj: Statement of UN Goodwill Ambassador Julia Ormond on Human Trafficking.

© Copyright 2005-2010 Obrázky jsou ve vlastnictví svých původních autorů.
Všechny texty a grafika na těchto stránkách jsou výhradním vlastnictvím jejich autorů
a bez jejich svolení nesmí být použity jinde ani jako celek, ani jejich fragmenty.

Banner těchto stránek Julia Ormond